boy-286241_1920

Škola volá! aneb Jak dítěti ulehčit cestu do školy

Mezi dětmi, které za pár týdnů zasednou poprvé do školních lavic, jsou obrovské rozdíly. Nemám na mysli pouze věk nebo fyzickou zdatnost, ale především jejich celkovou připravenost a vztah ke škole jako takový. Jak je na tom váš prvňáček? Těší se?

S předškoláky mám bohaté zkušenosti. Jedni se do školy nesmírně těší, denně leští svou novou aktovku a přerovnávají tužky v penále, všem okolo vyprávějí, jak je škola báječná. Druzí, o existenci  jakési školy vědí, ale spíš než informace o ní, je zajímají stavebnice, montování, kutění, tancování, hračky či svíčková s knedlíkem. Poslední skupina dětí mi jednohlasně sděluje, že se do školy netěší a raději zůstanou ve školce.

Pohled dětí na školu, i budoucí školní povinnosti, souvisí s tím, co o ní od nás dospělých slýchají. To, jak je na roli školáka připravujeme, i jejich osobní zkušenosti ze školky, hrají zásadní roli. Budoucí prvňáčci zatím nemají se školou žádnou zkušenost. Byli se v ní podívat maximálně při zápisu. Jejich očekávání se různí.

Falešná očekávání

Prvního září je pro natěšeného prvňáčka jak pytlík bonbónů. Noví kamarádi, paní učitelka, super aktovka, vlastní skříňka na věci, čip na obědy, družina plná hraček. A to nejdůležitější nakonec- po obědě se nespinká. Vše vypadá báječně.

Už v říjnu se ale u některých dětí začíná objevovat nechuť k učení.  Jsou smutné, unavené, do školy se jim nechce. Nedávají pozor, zapomínají úkoly, nenosí pomůcky, odmítají psát úkoly. Každá domácí příprava je jako boj s větrnými mlýny.  Z postele, aby je člověk ráno doslova ,,vybagroval.“

Je řada šestiletých dětí, které se do školy těšily, ale po pár měsících jsou zklamané. Nejsou zvyklé na řád, pravidla a soustavné plnění úkolů.  Nejraději by se vrátily do mateřské školy nebo zůstaly doma. Na druhé straně existuje skupina dětí, která se do 1.třídy netěšila, ale paní učitelka je doslova okouzlila. Zbavila je počátečního strachu, pozvedla jim sebevědomí, využila pozitivní motivace a nastartovala jejich zájem o učení.

Příprava za pět minut dvanáct se nevyplácí

Příprava budoucího prvňáčka by se rozhodně neměla podceňovat a nechávat na poslední chvíli. Velké procento předškolních dětí má potíže s výslovností, motorikou, pozorností, pamětí, s neukázněným chováním, emoční nezralostí, socializací a respektováním společenských pravidel. Ve všech těchto aspektech  by dítě mělo být rodinou a učiteli rozvíjeno již od raného věku. S ohledem na vývojová stadia dítěte a potřebnou kontinuitu, je scestné, myslet si, že pokud je v nějaké oblasti dítě nezralé, dožene to přes letní prázdniny. Včasná příprava = 90% úspěšnost.

Nástup dítěte do 1. třídy je sám o sobě krokem do neznáma a nejistoty. Pokud je navíc okořeněný negativními informacemi z okolí, může dítěti způsobit emoční nestabilitu a vyvolat v něm pocity strachu.  Jak se má prvňáček na školu těšit, když doma od dědy, maminky nebo sourozenců slyší:

,,Náš učitel tahal zlobivé děti za uši a řezal je rákoskou.“

,,Ve škole budeš muset poslouchat, ne, jako doma. Tam tě srovnají.“

,,Počkej, zažiješ pěknou nudu, učitelka na vás bude furt řvát a páťáci ti snědí svačinu.“

Ani opačný přístup, založený na fabulacích, není šťastným řešením. Slibovat dítěti, že si do školy může brát hračky, hrát si, kdy se mu zlíbí, je nesmysl. Přinese mu to zklamání a vzbudí zbytečnou nedůvěru. Prvňáček musí vědět, že s nástupem do školy přicházejí nejen povinnosti, ale také nové zážitky, zkušenosti a nová přátelství.

Jak dítě na školu připravit?

  1. Věnujte pozornost tomu, co má dítě v daných vývojových fázích umět, rozvíjejte jeho schopnosti průběžně. Včas se informujte, využijte zkušeností a znalostí učitelů mateřské školy či speciálních pedagogů. Konzultujte s nimi stupeň zralosti a připravenosti dítěte na školu, možnosti dalšího rozvoje.
  2. Pokud má dítě problémy s imunitou a je často nemocné, moudře zvažte jeho nástup do školy
  3. Poskytujte dítěti pravdivé informace o škole, o tom, jak to v ní chodí
  4. Přípravu na školní docházku spojte s pozitivními zážitky, například s nákupem školní tašky, penálu, pastelek, sešitů, krabičky na svačinu.
  5. S dostatečným předstihem využijte přípravné předškolní kurzy pro předškoláky, realizované zkušenými odborníky (individuální i skupinové ,,přípravky“ ve třech pětitýdenních cyklech jsou k dispozici také v mé poradně)
  6. Hrajte s dítětem didaktické hry, rozvíjejte fonematický sluch, slovní zásobu, postřeh, logiku, časoprostorové vztahy, pozornost, paměť, motoriku, celkovou obratnost a fyzičku
  7. Učte dítě zodpovědnosti za své věci. Pokud si chce do školky nosit hračku, musí se o ni samo starat, odpoledne ji přinést domů. Není to starost ani paní učitelky, ani maminky.
  8. Podporujte samostatnost a odvážnost dítěte, například formou vyřízení krátkého vzkazu, telefonátu, nákupu drobnosti.
  9. Naučte své dítě, jak se chovat, a co dělat, když mu ve škole bude někdo ubližovat.
  10. Vstup do 1. třídy je významným okamžikem, tak proč ho pořádně neoslavit? Záleží na možnostech rodičů, ale i na přání dítěte. Na místě je slavnostní oblečení, přítomnost obou rodičů, kytička pro paní učitelku, papírový kornout..
  11.  Důvěřujte svému školákovi, povzbuzujte jej a mějte ho rádi!

Ozvěte se mi

Kontaktujte mě prosím telefonicky, e-mailem nebo přes webový formulář.
Ozvu se vám hned, jak to bude možné.